Byla to svoboda a touha se odlišit, která přiměla 4. 4. 2018 Jonáše k vytvoření prvního prototypu batohu Woodbag. Využil starou dřevěnou lékárničku po babičce, zámek z cestovního kufru, přidal dva potrhané popruhy z dědovy vojenské krosny a na výsledný batoh nalepil obrázek jelena. Vyrazil s ní do města a po úžasných reakcí jeho okolí se spojil s dvěma stejně smýšlejícími kamarády a společně založili firmu. Po půl roce vývoje vznikl v malé rodinné dílně na kraji Brna batoh z čistě přírodních materiálů, který se pro ně stal synonymem slova jedinečnost.

Petr Starý a Jonáš Kůra se společně umístili na druhém místě loňského ročníku Soutěž a Podnikej, za což jim opětovně gratulujeme. Co zapříčinilo jejich úspěch? A jak se vypořádávají s předsudky? O tom všem jsme si zpětně společně popovídali.

 

 

Ahoj, první otázku mám na Jonáše. Celý váš koncept vznikl, když ses jednoho dne rozhodl vybočit z řady a vyrobit si tašku ze staré dřevěné lékárničky. Jak vypadala? A jaké byly reakce tvého okolí?

Jonáš: Ahoj, je to tak. Byla to dřevěná lékárna z šedesátek, já už ji tedy používal jako skříňku a měl jsem ji natřenou na modro. Barva zůstala, přidal jsem k ní popruhy ze starý krosny v cihlové barvě a na přední stranu nalepil fotku jelena. Reakce? Neskutečný! První den, když jsem měl batoh ve škole, tak se za mnou otočil snad úplně každej a i učitelé si mě všímali víc než obvykle. Ve městě to explodovalo tím, když jsem za ten batoh dostal zdarma hranolky a když se se mnou fotily výletnice z Itálie!

 

Jak máte vlastně rozdělené funkce ve Woodbagu?

Jonáš: Každý se věnujeme tomu, co nás baví a v čem jsme dobří. Proto máme rozděleno, že Petr má na starost výrobu a já společně s Honzou Slámou, který se k nám přidal, se staráme o marketing.

 

Jak vnímáte vaši spolupráci na jednom projektu?

Jonáš: Zatím to šlape jako švýcarský hodinky. Každý si plníme své úkoly a dohromady to tvoří takovou pracovní symbiózu. Na druhou stranu se nebojíme říct svůj vlastní názor, pokud s některými kroky nesouhlasíme.

 

Každopádně když jste začali přemýšlet o tom, že byste batoh začali prodávat, museli jste ho trochu upravit. Jak vypadá takový proces vymýšlení batohu? A jak dlouho trvalo, než jste ho doladili k dokonalosti?

Jonáš: Téměř rok jsme pracovali na finálním modelu. Je to hodně Petrova zásluha. On si s tím vážně vyhrál, na druhou stranu my se mu s Honzou a lidmi kolem nás snažili podat konstruktivní kritiku a on vždy vymyslel, jak to vylepšit, abychom byli všichni spokojeni a dávalo to smysl. Rok je poměrně dlouhá doba, ale řešili jsme detaily od šroubku až po dodavatele kůže, abychom my sami byli s produktem 100% spokojeni.

 

Jak vypadá cesta od objednávky po finální produkt?

Petr: Nejprv nám jedna firma odýhuje na hydraulickém lisu překlížku, která pak putuje do druhé firmy, kde nám do ní laserem vypálí všechny potřebné dílce, a to s absolutní přesností. Následně  tyto polotovary  přebíráme my au nás v dílně probíhá taková modelářská ruční práce, kde postupně z obyčejných dřevěných destiček vzniká batoh. Mezi tím nám v další firmě, v Moravskoslezském kraji, ušijí všechny kožené a čalouněné díly. V poslední fázi batoh opatříme povrchovou úpravou a připevníme k němu kožené popruhy a gumové nožky. Pak už batoh jen zkontrolujeme, zabalíme a pošleme nedočkavým zájemcům.

 

Vaše batohy vyrábíte zákazníkům na míru. Platí, že práce na míru se také podepíše na ceně?

Jonáš: Každý batoh je jedinečný, NIKDY neuvidíte stejný jako ten, co právě nosíte vy. Dřevo není plast a každý kousek má jinou kresbu. Na ceně se to promítnout může, ale nemusí, záleží hlavně na požadavcích zákazníka.

 

V čem vidíte svoji hlavní konkurenční výhodu?

Jonáš: Naší konkurencí jsou všichni výrobci batohů, my děláme ale něco úplně odlišného, spousta lidí si dřevěný batoh z článku nedokáže představit, ale je to kombinace jedinečnosti, pohodlnosti a naprosté originality, a přesně to je to, co nás odlišuje od ostatních.

 

Přemýšleli jste někdy i o rozšíření vaší nabídky?

Jonáš: Chystáme spoustu věcí, to bych ale nerad prozrazoval. Vše má svůj čas a až přijde, tak se to dozvíte.

Předpokládám, že prodat dřevěný batoh není nic lehkého. S jakými předsudky se nejčastěji setkáváte?

Petr: Máte pravdu. Předsudky jsou velmi častý problém, se kterým se setkáváme. Dokud si lidé na batoh sami nesáhnou, často říkají “to musí být těžké, nepohodlné a nejspíš i dost nepraktické”. Když si pak batoh ale vyzkouší, tak 95 % z nich řekne, že je to překvapivě lehké. Potom jim popíšeme i všechny praktické vlastnosti, a když si jej nasadí na záda, tak sami naznají, že je to nejen velmi praktické, ale i pohodlné. Batoh vás nutí mít narovnaná záda, a tak vzniká další výhoda, že kluci vypadají, že mají širší ramena a holky zase větší prsa. Předsudky jsou problém, ale rozhodně není neřešitelný.

 

Odkomunikovat něco tak netradičního musí být poměrně těžké. Co je podle vás klíčem k úspěchu?

Petr: Takovým hlavním klíčem je pro nás právě osobní kontakt zákazníka s batohem. Proto je chceme rozšiřovat do různých showroomů a ukazovat na nejrůznějších festivalech a akcích. Lidé si batoh sami odzkouší a často se jim tak zalíbí, že není třeba jim k tomu ani nic dalšího říkat.

 

Uvedli jste, že na vaší značce byste pracovali i bez Soutěž a Podnikej. Co vás tedy vedlo k tomu se do soutěže přihlásit?

Jonáš: Chtěli jsme vědět, jaký na to budou mít pohled porotci a další soutěžící. Spíš než nějaké ocenění, které je takový příjemný bonus, nám to dalo reálný feedback veřejnosti.

 

Myslíte si, že s podnikáním může začít kdokoliv, nebo se pro to člověk musí narodit?

Jonáš: Může začít kdokoliv, podle mě to chce mít odhodlání a být cílevědomý a nenechat se zastrašit prvním fuckupem, anebo tím, že vám někdo řekne, že se mu to nelíbí. Jít si za svým.

 

Děkuji za rozhovor. Co byste nakonec vzkázali našim čtenářům?

I my děkujeme! Pokud se vám začal líbit dřevěný batoh, tak víte, kde nás najdete. A teď pro ty, kteří se rozmýšlí, jestli se přihlásit nebo ne: Určitě do toho jděte, poznáte spoustu stejně smýšlejících lidí a názory porotců se hodí!

Vše o Woodbagu naleznete na webu www.woodbag.cz