Aby vám hlava nepraskla aneb Jak se nenechat napálit

V dnešní době moderních technologií se na nás zprávy valí ze všech stran. Jak si z nich má člověk vybrat ty, které jsou pro něj i obecně relevantní?
Aniž bychom si to mnohdy uvědomovali, způsob podávání informací se za posledních pár let obměnil, což s sebou kromě dostupnosti a rychlosti spojení přináší i jistá rizika. My nyní společně nahlédneme pod pokličku tématu fake news, dezinformacím a přehlcení.

Co jsou to fake news?

Dle slovníkové definice jde o lživé příběhy, které vystupují jako zprávy, novinky. Šíří se po internetu nebo prostřednictvím dalších médií a jejich účelem je většinou ovlivnit politický postoj, nebo se jedná o pouhý vtip.

Přestože byste si pojem spojili spíše s moderní dobou, můžeme uvést hned několik příkladů z historie – na přelomu 18. a 19. století v USA kolovaly nepravdivé zprávy usvědčující ze zločinu afroamerické občany; během druhé světové války se šířily antisemitské myšlenky vůči židovské populaci. Z české minulosti lze zmínit falšování Rukopisu zelenohorského a Rukopisu královédvorského během zachraňování češtiny, které probíhalo v době národního obrození.

Jak už bylo řečeno, hlavním úkolem hoaxů a dezinformací je zmanipulovat příjemce, vytvořit u něj určitý dojem. Dříve nejohroženější skupinu představovali především starší, často důvěřiví lidé. Dnes má však terč na zádech každý z nás. Na fake news narazíte na internetu, sociálních sítích, ale i v mluvené konverzaci. Tématem mohou být i v podnikání – například při rešerši trhu vám mohou už v počátcích práce na nápadu zkreslit realitu, což s sebou nese nepříznivý dopad na další fáze.

Pro zajímavost a představu se podívejme na výsledky vyplývající z průzkumu, který proběhl po prezidentských volbách v USA v roce 2016:

  1. Sociální sítě nebyly dominantním kanálem informujícím o volebních novinkách, avšak 14 % Američanů je označilo za svůj nejdůležitější zdroj.
  2. Z objevených falešných zpráv, jež se šířily do tří měsíců před volbami, dosáhly ty upřednostňující Trumpa 30 milionů sdílení na Facebooku, zprávy zvýhodňující Clinton 8 milionů.
  3. Průměrný dospělý Američan viděl jednu až několik dezinformací v průběhu předvolebního měsíce, přičemž pouze něco málo přes polovinu těch, kteří si vzpomněli, jim věřilo.
Jak falešné zprávy rozpoznat

Pokud vás podávaná informace přesvědčí, určitě nebude špatné ověřit si její zdroj. Na důvěryhodnosti příběhu jistě nepřidá, nebude-li uveden jeho autor. I takový samotný web vám může mnohé prozradit.

Přestože se vše tváří v pořádku, doporučujeme si vyhledat danou problematiku v jiném kanále, abyste získali další pohled na věc a mohli si díky němu vytvořit vlastní obrázek o celé situaci.

Typickým příkladem fake news, jenž z praxe můžete znát, je clickbait. “Neuvěříte, co se stalo když…”, “Nejdříve ji nebrali vážně. To, co udělala potom, vám vyrazí dech.” – přijdou vám tyto titulky povědomé? Jejich cílem je většinou zvýšit návštěvnost webové stránky.

Clickbaity; zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Clickbait#/media/File:Example_clickbait_adverts.jpg
Přehlcení

I sebelepší houba na nádobí dojde do bodu, kdy už více vody nenasaje. Něco podobného se stává lidem v souvislosti s objemem informací. Při přehlcení vás může zasáhnout únava a nechuť, často se cítíte vystresovaní a roztržití. Člověku se zpomalí schopnosti zpracovávat zprávy a následně je vyhodnocovat. Fake news jsou v tomhle ohledu nebezpečné, jelikož ubírají kapacitu relevantním datům.

Také proti zahlcení se lze bránit. Omezte čas strávený na internetu, volte kvalitní a podložené zdroje, vyvarujte se podezřelým webům. U každého článku se nejprve zamyslete nad vstřebaným obsahem, než myšlenku pošlete dále do světa. Nezapomínejte a dbejte o svou informační hygienu.

Tipy na důvěryhodné zdroje

Členové redakce a organizačního týmu Soutěž & Podnikej pro vás sepsali své oblíbené prameny, z nichž čerpají informace, kterým věří. Z českých zmíníme noviny Deník N a časopis Respekt; dále webové stránky Aktuálně.cz, ČT24, České noviny, Seznam Zprávy, iROZHLAS; nebo stanici Radiožurnál. Z – o něco méně tradičních – podcastů jmenujme například Studio N, Vinohradskou 12 nebo Respekt podcast.V zahraničí jsme směřovali především k BBC a CNN (případně CNN Climate na Instagramu).

Naučil vás dnešní článek něco nového, co jste o fake news dosud nevěděli? Znali jste všechna rizika přehlcení? Odkud nejčastěji čerpáte informace? Podělte se s námi o odpovědi na tyto otázky!

Pokud vás zajímají relevantní data o české startupové scéně, nadějných rodících se projektech a jejich podnikavých autorech, sledujte náš Facebook a Instagram. Zapomenout nesmíme ani na blog Soutěž & Podnikej, kde vás brzy přivítají nové tváře se zásobou čerstvých témat a článků!  

Ohodnoťte tento článek

Šárka Dvořáčková
Autor
Šárka Dvořáčková

Šárka ráda píše a čte, u nás v týmu se proto prosadila jako redaktorka. Do její kompetence také spadá komunikace se školami a dalšími institucemi.

Hodnocení:
Více článků od autora