“Chybami se člověk učí, a já dvojnásob” říká mladý podnikatel Tadeáš Kapic

Ahoj Tadeáši! Jak to jde?

Skvělý! Právě si užívám sociálního života v karanténě. Společnost mi tu dělají můj noťas a šicí stroj. Ne, že by to jindy bylo jinak, ale teď to konečně vypadá normálně.

Je to zhruba dva roky, co jsi společně se svou přítelkyní Markétou vyhrál s projektem Butono druhé místo na republikovém finále Soutěž & Podnikej. Jak se značka vyvíjí teď? Pracujete na ní stále?

Stále? Teprve teď se to dalo pořádně do pohybu. Od té doby, co se nám magicky objevila povinnost vést účetnictví, to celé nabilo na serióznosti. Éšop jede, což je v podstatě takový malý zázrak. Dlouhou dobu jsme hledali rovnováhu mezi klasickým mainstreamem a totální originalitou. Myslím, že jsme to konečně našli. 

Přečti si víc o cestě Tadeáše a Markéty k vlastní značce:

Jak započala knoflíková revoluce?

Jak Vás vlastně napadlo použít zrovna knoflíky a ne něco jiného?   

V historii národa Českého hrají knoflíky krásnou roli. Před dávnou dobou se objevily na Velké Moravě tzv. gombíky. Od knoflíků měly daleko, ale samotné se šily na oblečení z důvodu, aby se od sebe lidé odlišili. Každý gombík měl svůj příběh a lidé díky tomu poznali, jakého člověka vidí. Chci takovou tradici navrátit do českých šatníků

Jak to se značkou vidíte do budoucna?

V dubnu vychází opravdu dlouho očekávaná edice Watch. Momentálně pracujeme na mechanismu, díky kterému budete moct svůj nádherný knoflíček z trička zahodit a vyměnit za ten, na který se zrovna cítíte. Zatím to každý vidí jako něco nemožného, co pračka rozsápe na první dobrou, ale já jsem přesvědčen, že něco revolučního přineseme.

— Sleduj Butono na Instagramu, ať ti neuteče žádná novinka! —

Co nejdůležitějšího ti za tu dobu projekt dal? 

Za každým úspěchem je schovaných 32 fuckupů, 12 neřešitelných problémů, 5 řešitelných, jedno vyhoření a nějaké ty milé depresky. Také to, že maturitní četba se nejlépe poslouchá při šití triček. 

Jaké bylo pracovat na něčem s takovém s přítelkyní? Jak jste to zvládali?

Sranda to byla. Jeli jsme hodně na punk a neřešili jsme nic, co by se nějaké nudné papírové práce týkalo. Se svou úžasnou přítelkyní chci mít parádní vztah a ne vztah obchodní. Na Butonu spolupracuji totiž už jen se Štěpánem Varvařovským.

Byli tohle tvé začátky v podnikání? Co nejdůležitějšího tě naučili?

Určitě. Na základce jsem měl drobné záchvěvy, kdy jsem chtěl prodávat cigarety plněné trávou pro morčata nebo si nechávat platit na rozvazování uzlů.

Své podnikatelské choutky jsem si ale ukojil až na střední s knoflíky. 

Vůbec jsem ze začátku netušil, jak cokoliv uchopit a kde začít. Snažil jsem se všechno dělat zbytečně originální, a tak jsem sice pokaždé stvořil něco nového, ale ne vždy to bylo použitelné. Moc mi pomohla strategie kopírovat, vložit, pochopit. 

Konkurenci jsem si zmapoval, přesně si vyzkoušel vytvořit něco, co mají na svědomí oni (produkt, obchodní podmínky nebo post na IG. Mohlo to být opravdu cokoliv, v čem jsem neuměl chodit) a při tom procesu se naučil všechno související umění.

Pak jsem mohl podobným způsobem vytvořit něco vlastního.

Je to stejné jako s klavírem. Pokud se naučíte perfektně hrát, můžete si i něco sami zanotovat.

Zúčastnil jsi se kromě Soutěž & Podnikej i jiných soutěží?

Úžasným příkladem těch fuckupů je soutěž Czech Social Awards. Po Soutěž & Podnikej mi narostlo ego do oblak a řekl jsem si, že půjdu rozsekat všechny české soutěže. Trochu jsem si pohrál s byznys modelem a šel jsem soupeřit proti automatizovaným eko zahradám a aplikacím proti depresím s tím, že šijeme knoflíky na triko. Překvapivě jsme nevyhráli a ani nepostoupili.

Mimo Butona, čemu dalšímu se věnuješ a co tě baví? Na čem teď pracuješ?

Dost jsem v roce 2019 Butono zanedbal a učil jsem se designu a marketingu, jako freelancer. Pomohlo mi to ale úspěšně vymyslet a zrealizovat soutěž Content Combat, se kterou mám do budoucna velké plány.

Podílím se na organizaci Startup Weekendu v Plzni a hodně si zjišťuji a čtu o chybách. Přednáším o nich a rád bych lidem v Čechách změnil pohled na chyby od základů.

Právě ony “fuckupy” často prezentuješ lidem na svých sociálních sítích. Jaký to má podle tebe význam? A co na to tvé publikum říká?

Hodně mě rozčiluje, když vidím na sociálních sítích reklamu typu: ,,Tento muž nalezl jednoduchý způsob, jak zbohatnout! Poznej jeho tajemství!“. Obvykle se z cesty Mistra Úspěšného dozvíte jen to skvělé, co vás čeká. Všechny fuckupy, co se mu přihodily, když si vymýšlel ten příšerný příběh, vy už nevidíte.

Já se rád o své fuckupy dělím. Funguje to pro mě i jako taková rekapitulace. Vždy se zamyslím, co jsem v poslední době vlastně kolosálně podělal. Rád si udělám srandu z čehokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Často si tedy utahuji i sám ze sebe, když něco pokazím.

Funguje mi to přesně tak, jak si přeji. Spousta lidí z profilu bere roha, když přesáhnu hranici humoru. Vždy se ale dostaví lavina dalších, která to vyrovná, což mě utvrzuje v tom, že to dělám správně.

Jaké jsou tvé tipy pro mladé lidi, kteří by chtěli podnikat a neví, kde začít?

Zjistěte si, co vás brutálně štve, nebaví nebo vám to nejde.

1. Vymyslete řešení.
2. Koukněte, kdo udělal nějaké podobné řešení.
3. Jděte v jeho stopách, prozkoumejte prostředky, které využíval.
4. Ptejte se, googlete, kašlete na kritiku.
5. Všechno podělejte.
6. Poučte se z toho.
7. Našijte na to knoflíky.
8. Vydělávejte.

Jednoduchý způsob pro každého středoškoláka!

Předáváš své zkušenosti dál?

Dříve jsem to určitě dělal více. Paradoxně jsem toho v té době měl za sebou mnohem méně. Rád poradím, ale vyloženě se nesnažím nikomu cpát své zkušenosti. Povídám o fuckupech, což je ale vždy více parádní standup, než motivační přednáška. 

Řídím se pravidlem work more, talk less.

Kde tě v nejbližší době můžeme vidět?

4. dubna 2020 se objevím na plzeňském Barcampu, kde budu mít přednášku (snad). Srdečně vás všechny zvu a moc se těším. Bude to jízda!

Potřebuješ nabrat inspiraci? Připravili jsme si pro tebe TOP 5 KNIH, které zaručeně nakopnou tvou podnikatelskou dráhu!