Vývoj aplikace: Jak velké prasátko musíte rozbít

Nosíte v hlavě nápad na zajímavou aplikaci? Pak jste určitě přemýšleli nad tím, kolik by stál její vývoj. Podívejte se s námi na faktory, které výslednou sumu ovlivňují.

Platforma a operační systém
  • Multiplatformní aplikace: Jak již název napovídá, tento typ nachází uplatnění u více operačních systémů, nejčastěji iOS a Android. Programuje se tak jen jedna verze, jejíž kód se přizpůsobí danému systému. Vývoj proto zabere méně času a stojí méně peněz. Také údržba je jednodušší. Mezi nevýhody patří vyšší riziko chybovosti a nepřizpůsobivost složitým projektům.
  • Nativní aplikace: Kód nativní aplikace se píše zvlášť, přímo pro daný systém. Práce trvá déle a její cena je výrazně dražší. Výsledek však dokáže využít plný potenciál zařízení – mobilního telefonu – a pokročilé funkce, o kterých multiplatformní druh nemá ponětí. Aplikace je na daném systému stabilnější a snáze se přizpůsobí jeho aktualizaci.
  • Progresivní webová aplikace (PWA): Stojí na pomezí aplikace a webové stránky. Rozdíl však nepoznáte – snadno ji přidáte na domovskou obrazovku, umožní vám přístup k hardwaru zařízení (fotoaparátu, svítilně apod.), umí dokonce využívat notifikace. Cena vývoje je navíc nižší než v případě nativní aplikace. Jedná se o moderní typ, u něhož se v budoucnu předpokládá hojnější rozšíření.
Funkce
  • Malá aplikace: Dokáže zpracovat jednoduchá až středně náročná data, ovládá základní funkce a neobsahuje žádný backend. (Pozn. red.: Jako backend se označuje část webové aplikace, která slouží k administraci webu a ke zpracování dat. Zdroj: https://www.strafelda.cz/backend)
  • Střední aplikace: Umí zpracovat složitější data, obsahuje backend. Využívá složitějších funkcí, například platební brány, a možností hardwaru.
  • Velká aplikace: Zpracovává komplexní data. Obsahuje pokročilé funkce, jako je strojové učení, virtuální realita či IoT. (Pozn. red.: Zkratkou IoT se označuje novodobý trend spočívající v propojování různých přístrojů, drobných předmětů domácí potřeby, čidel či řídících jednotek pomocí datové konektivity. Všechny tyto věci společně vytváří síť, mohou si navzájem předávat data a podle nich se řídit. Zdroj: https://www.strafelda.cz/iot)
Čas

Bod, který hraje v nacenění nejdůležitější roli, představuje čas. Kromě výše uvedených faktorů tento parametr ovlivňuje tým, jenž na vývoji pracuje – programátoři, ale i grafici, UX a UI designéři, testeři aj. Ty nejlehčí aplikace zaberou nejméně jeden, náročnější až několik desítek měsíců.

Jak je to tedy s cenou?

Každý projekt je jedinečný, jinak složitý a zabere různé množství času.Pokud váš tým pracuje podle šablon, které pouze upravuje, můžete se dostat na poměrně nízkou částku pohybující se kolem 80 tisíc korun. V takovém případě však aplikace není dlouhodobě udržitelná, často se potýká s nestabilitou a působí zastarale.

U malých aplikací počítejte s 200, u středních minimálně s 500 tisíci korun. Cena velkých projektů se určuje nejhůře; začíná zpravidla na milionu korun.

Pamatujte, že prvním spuštěním práce nekončí. Chcete-li, aby aplikace rychle nestárla, budete do ní muset i nadále investovat v rámci oprav chyb a aktualizací.

Přejeme vám pevné nervy a hodně zdaru.

Ohodnoťte tento článek

Dominik Badošek
Autor
Dominik Badošek

Dominik rád píše, čte a zajímá se o technologie. Na blogu Soutěž & Podnikej je tak autorem nejen technologických článků. Do týmu se přidal po absolvování 5 ročníku.

Hodnocení:
Více článků od autora