Proč studium za hranicemi ovoce přináší se zakladatelem Education.cz Tomášem Jízdným

Zdravíme, Tomáši

Nejprve bych se chtěla zeptat na váš první velký projekt – vzdělávací skupinu JK Education, kterou jste založil roku 2013 společně s Ondřejem Kaniou a která zprostředkovává studentům nejen z České republiky studium v zahraničí. Zároveň jste provozovali tři soukromé školy u nás. Co vás přivedlo zrovna do oblasti vzdělávání?

Byla to vlastní zkušenost se vzdělávacím systémem v ČR. Nevyhovoval nám způsob používaný na českých školách, který je bohužel z většiny postaven na frontální výuce. Důležité je říct, že se to mění, ale ne tak rychle, jak bychom si představovali. Chtěli jsme studentům ukázat, že existují i jiné vzdělávací systémy, kde se vyučuje jinak. Proto jsme se začali věnovat vzdělávání a posílali studenty do USA. 

V současných projektech pomáháme mladým do zahraničí; především se však snažíme docílit změny v domácím prostředí. Výuku můžeme více individualizovat a modernizovat například díky technologiím. Letos zavádíme i na Střední pedagogické škole Futurum virtuální realitu, jež se doteď využívala spíše na “techničtějších” průmyslových školách.

Co můžete ze zkušenosti říct o českém školství? Jak lze změnit případné nedostatky?

České školství je sice pozadu a má spoustu systémových problému, na druhou stranu se ale pomalu mění a zlepšuje. Pořád vidíme víc a víc aktivních učitelů, kteří se snaží vzdělávání posunout dál. Vzniká také množství aktivit, jež mají za cíl školství inovovat. Trochu mi však chybí jejich propojení; my proto všechny naše projekty spojujeme ve fungující a doplňující se celek. 

Díky Education.cz přinášíme inspiraci a zkušenosti ze zahraničí. Například s lidmi, co v zahraničí studovali nebo pracovali, nahráváme podcast Za hranice. Xflow.cz zase umožňuje studentům jít na stáže do firem jako je Coca-Cola, Nestlé, Kooperativa či Tesla, ale i zúčastnit se množství menších projektů z oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Ve Futuru pro změnu ukazujeme i ostatním školám, jak vyučování s technologiemi může být efektivnější.

Co mohou udělat studenti?

Ti si musí především uvědomit, že za své vzdělávání mají zodpovědnost a že v mnoha ohledech je minimálně první krok na nich. Mají spoustu příležitostí, kterých mohou využít. Naším úkolem je pak dodat jim odvahu, ukázat jim tyto možnosti a povzbudit je. Také vy – program Soutěž & Podnikej – jste důkazem toho, že má spousta mladých lidí skvělé nápady i kuráž je realizovat.

Studoval jste vy sám v zahraničí? Pokud ano, jaké v tom vidíte benefity?

Tuto zkušenost jsem bohužel osobně nezískal. Když jsem o ní na střední škole uvažoval, s rodiči jsme nenašli cestu, která by nám tenkrát vyhovovala. Nicméně jsem během studia každoročně absolvoval letní jazykové kurzy v zahraničí. I proto dnes dělám to, co dělám. Každý by měl mít možnost vycestovat, ať už se jedná o krátkodobý pobyt či celé studium, čímž se zabýváme především. 

V cizích zemích se často nabízí i forma online studia, a to nejen kvůli koronaviru. Například v UK se dá takto absolvovat celá střední škola. Na to u nás zjevně ještě nejsme zvyklí. Jsme však nyní více nakloněni změnám, vzhledem k tomu, že distanční výuka se stane možná něčím, na co se budeme nuceni občas spolehnout. Online studium je také dobrou alternativou pro ty, kdo nemohou nebo nechtějí odjet.

Zahraniční zkušenost je podle mě nedocenitelná, protože člověka hodně posune. Sám jsem to viděl na svém bratrovi Davidovi, kterému jsem pomáhal s přípravou na vysokou školu v USA. Na Floridě vystudoval bakaláře a je z něj mnohem samostatnější cílevědomější student. Nyní bude pokračovat v magisterském programu. Účastníci často popisují, že za hranicemi získali zápal pro studium, který tady postrádali. 

I téma stáží je zajímavé – jak jsou na tom v tomto ohledu čeští studenti, jaké mají možnosti?

Propojení teoretického vzdělání a praxe je hodně důležité. Čím dál více lidí si to uvědomuje a hledají možnosti, jak zkušenost v oblastech, které je lákají, pocítit tzv. na vlastní kůži. Naším cílem je, aby využívali stáží smysluplně a nenechávali si jen potvrdit, že tuto povinnost splnili. To je k ničemu. Naopak jde o skvělou příležitost, jak zjistit, kterým směrem se vydat, na jakou školu se přihlásit a jakým oborem se zabývat.

I proto, abychom ty nerozhodné trochu navedli, jsme společně s kariérním poradcem a psychologem Valerym Senichevem sestavili nový program zvaný Eduplán. Během několika skupinových workshopů, individuálních sezení a osobnostních testů studentům pomáháme najít směr, naplánovat si vzdělávací cestu. Možnosti, které dnes mají, a změny, jež je na pracovním trhu čekají, jsou někdy paralyzující. Školy je však na takové podmínky připravují jen málo. 

Vzděláním se zabývá i váš poslední projekt Education.cz. Ten pomáhá mladým a nadšeným Čechům najít vhodnou střední či vysokou školu ve Velké Británii, USA, Španělsku, Německu nebo Rakousku. Proč byste doporučil této možnosti využít?

Nejen tam – nabízíme teď nejen kvůli Brexitu hodně zajímavou alternativu také na irských školách. 

Zkušenost ze střední školy či univerzity v zahraničí nejlépe vyjadřují studenti, kteří ji mají za sebou. Ti nejčastěji říkají, že je posunula hlavně k samostatnosti. Také překonávají sami sebe a nakonec vidí, že strach nebo pochybnosti, jež na začátku měli, byly zbytečné. Získají kvalitní vzdělání a zjistí, jak dělat věci jinak. Nabudou sebevědomí a nový pohled na svůj život. Důležitou součástí jsou i kontakty,  které v zahraničí získají.  

Co dělí studenty se zájmem o zkušenost ze zahraničí od toho, aby ji skutečně prožili? Jsou to finance, chybějící povědomí nebo snad ještě něco jiného?

Oboje zmíněné je časté téma, které řešíme i s rodiči mladších studentů. Vzali jsme si za cíl zvyšovat povědomí o tom, jaké možnosti čeští studenti v zahraničí mají. Finanční stránka je pak mnohdy opravdu vnímaná jako překážka. Tady zase ukazujeme, že je zkušenost nutné vnímat jako investici, která se pak bude vracet celý život. Existuje spousta možností podpory pro studenty ve formě stipendií, studentských půjček apod. Někdy je však problém také sebevědomí, i když to se pomalu mění – čím dál víc studentů je zdravě sebevědomých, chtějí se překonávat a získávat už v mladém věku cenné zkušenosti.

Kromě již řečeného jste také founderem společnosti Rozjízdný.cz. Co je jejím účelem a jak souvisí s ostatními zmíněnými programy?

Jejím cílem je sdružovat všechny projekty, jimiž se zabýváme. V rámci platformy vznikl projekt Education.cz, ale i další, které se vzděláváním souvisí a tvoří tak fungující ekosystém. Chceme smysluplně propojit jednotlivé části vzdělávacího procesu. 

Pracujeme pak také na kariérním vzdělávání a poradenství, kde cesta začíná. Snažíme se mladým lidem ukázat, že najít si své místo a svůj směr není vždy jen tak. Málokdo hned ví, co chce dělat, a jde si za tím – a i to je v pořádku. Jednotlivé části systému by spolu ale měly souviset a spolupracovat. Usilujeme, aby se ve školách učilo moderněji, aby studenti věděli o svých možnostech mimo školu a zároveň se nebáli udělat krok za hranice.

Jaký je to pocit rozjet tolik vydařených projektů a co pokládáte za svůj největší úspěch?

Za svůj největší úspěch považuji spokojené studenty a jejich rodiče, kteří se ozývají po absolvovaní zahraničního studia s příběhem, jak jim tato skutečnost pomohla, případně i změnila život k lepšímu.

Co vás při cestě na vrchol nejvíce překvapilo?

Osobně si nemyslím, že jsem atakoval vrchol. Mám pocit, že jsem ušel pořádný kus cesty, ale stále je kam jít a posouvat se dál. Nejvíce mě překvapili lidé, na které jsem během svého výšlapu narazil, a to v pozitivním, ale i negativním smyslu.

Na závěr bych byla ráda trochu aktuální. Koronavirus ovlivnil mnohá odvětví podnikání i života jako takového. Jak se osobně srovnáváte se situací, jež nastala – nejen – v našem státě? Jaká opatření jste učinil pro žáky zapojené do vašich projektů?

Koronavirová pandemie měla samozřejmě vliv i na nás. Fungujeme ale dál, i když v mnoha odvětvích online. Co se studia v zahraničí týče, každá země má trochu jiné podmínky – obecně však nedošlo k tak radikálnímu omezení jako u nás. Univerzity většinou přesunuly výuku do online prostředí; tento krok je však tolik nezaskočil, jelikož technologie využívají i v běžné výuce. 

I my jsme se tak začali mnohem více věnovat možnostem online vzdělávání a měli konečně čas dotáhnout program právě pro kariérní poradenství. Koronavirovou krizi je třeba vnímat jako příležitost k inovacím a k práci na tom, aby vzdělávání bylo flexibilnější. 

Co můžu dodat já? Nebojte se vystoupit ze své komfortní zóny a překonávat překážky. Chytněte příležitost do vlastních rukou a najděte ten správný směr. Využijte možností, co se vám připletou do cesty. A kdo ví? Třeba díky tomu skončíte s košíkem plným ovoce.