Jarmila Kowolowská: O ženách a podnikání

Jarmila je inspirací pro mnohé mladé ženy, které uvažují o podnikání. Po několika letech v korporaci se Jarmila rozhodla vystoupit ze své komfortní zóny a spustila službu na ekologické mytí aut v Norsku a ačkoliv se tento projekt ve vysněný velký business neproměnil, zkušenost s podnikáním v zahraničí byla k nezaplacení.

S její aplikací Grason se Jarmile podařilo vyhrát soutěž podnikatelek WOMEN STARTUP COMPETITION. Start-up Grason, o němž se mluví jako o Liftagu gastronomie, funguje na velmi jednoduchém principu. Propojuje kvalitní gastro provozy s ověřeným personálem, čímž řeší jeden z největších problémů současné gastronomie. Funguje přitom jednoduše. Restaurace zveřejní poptávku a brigádník si jednoduše vybere směnu, o kterou má zájem, odpracuje si ji a následně se podnik a brigádník vzájemně ohodnotí.

Dobrý den paní Kowolowská. Na začátek Vám položím otázku, kterou jsme začali snad všechny rozhovory této série. Co vás přivedlo k podnikání?

Vždycky jsem měla sen si založit firmu. Mým prvním pokusem, poté co jsem odešla z korporátu, bylo mytí aut v Norsku, což byla skvělá zkušenost, ale ve fungující business se to nepřeklopilo. Po návratu do Čech jsem šla pracovat pro Creative Dock, který staví nové služby, startupy či inovace pro velké klienty. Pak jsem chvíli konzultovala pro PwC, měla možnost si připomenout, jak to v korporacích chodí, a definitivně se ujistit, že je mi lépe mimo korporátní svět. Aniž bych chtěla všechny korporace házet do jednoho pytle, si myslím, že jakmile jednou člověk ochutná startupy, těžko si bude na korporátní prostředí zvykat.

Jak Vás vůbec napadlo přijít s konceptem Grasonu?

Na tu myšlenku mě přivedli lidé z branže, se kterými jsem se bavila o tom, jak to s lidmi v gastru je, jak velká je tam fluktuace a nespolehlivost a k tomu obrovská variabilita poptávky. A že se to dneska „lepí“ po telefonech a SMS a že provozní a manažeři se věnují hlavně personalistice a nikoli chodu restaurace. Viděla jsem, jak moc tomu aplikace může pomoct a i z rozhovorů s majiteli restaurací i personálem vycházelo, že je po podobném řešení poptávka.

Neměla jste po vašem prvotním neúspěchu strach, že Grason potká podobná budoucnost jako Váš předchozí, ne tak úspěšný projekt?

Začít s podnikáním je vždy obrovské riziko. Někde jsem slyšela, že průměrnému podnikateli vyjde až devátý projekt. 🙂 Doufám, že u mě to bude ten druhý. 🙂 Chci tím říct, že neúspěch jednoho projektu rozhodně neznamená, že nevyjde ani druhý nebo třetí. Spíš naopak z chyb se toho člověk spoustu naučí. Zkušenost se stavěním i neúspěšného startupu je rozhodně výhodou.

Příběh Grasonu vypadá jako z pohádky. S jakými problémy jste se ale na začátku potýkali?

Pořád máme před sebou hory práce a problémy, které musíme řešit. Na úplném začátku, který teď opět prožíváme v Brně, kde startujeme, je klasický problém marketplacu a to je balancování nabídky a poptávky. Nejdřív nemáte lidi, pak máte lidi a nemáte poptávku, pak máte málo lidí, pak zase málo poptávky a tak pořád.

V Praze už máme tuto první fázi za sebou a aktuálně řešíme to, kam dál platformu posunout. Vidíme spoustu příležitostí a snažíme si udělat jasno v tom, kde je největší potenciál.

Aplikace Grason zachraňuje českou gastronomii.

V čem vidíte hlavní sílu vaší aplikace?

V tom že mobil mají lidé pořád u sebe, což vše ohromně zrychluje. Takže, když se někdo přihlásí na směnu, většinou ho restaurace potvrdí do hodiny. A když restaurace vyhodí směnu, má do 15 minut přihlášeného prvního člověka. A to je možné jen díky tomu, že máme appku.

Plánujete expanzi Grasonu i do dalších měst?

Teď v březnu jsme spustili Brno a chystáme se do dalších velkých měst v ČR. Máme hodně řetězcových klientů a ti chtějí jedno řešení pro všechny provozy. Navíc i naši grasoni se po republice dost přesouvají a my bychom chtěli, aby si našli práci, ať jsou kdekoli. Jednou třeba i v zahraničí.

Čemu se momentálně věnujete?

Hlavními tématy u nás je, jak zrychlit růst, geografická expanze do dalších měst, inzerce na stálé pracovní úvazky, kterou chceme spustit v dubnu, a příprava odměňovacího schématu pro grasony. Nenudíme se. 🙂

Čím si myslíte, že je způsobeno, že ženy nejsou na naší start–upové scéně tak vidět?

Ženy jsou obecně méně zastoupené v exponovanějších pozicích. Nechci to škatulkovat, ale můj osobní názor je, že jsou ženy opatrnější, méně sebevědomé a méně agresivní ve vyjednávání. Já mám za parťáka Karla, což je skvělý, milý kluk, ale občas zahlédne kořist a mění se v lovce. Já lovcem nikdy nejsem a někdy to cítím jako hendikep. Naštěstí mám Karla.

„Ženy jsou opatrnější, méně sebevědomé a méně agresivní ve vyjednávání .“

Co považujete za Váš největší úspěch?

Jsme pyšní na portfolio zákazníků, které se nám podařilo získat. Máme restaurace ze všech velkých restauračních sítí jako například Ambiente, Coloseum či Kozlovny. Začínáme se dostávat do hotelů a pomalu posilujeme pozici mezi cateringovými firmami.

Jaké jsou podle Vás nejčastější chyby u začínajících podnikatelů?

Myslím, že největším rizikem je, že podnikatelé příliš dlouho ladí svůj produkt, než s ním vyjdou na trh. Je tam totiž obrovské riziko, že trh bude chtít něco jiného, ale oni už nebudou mít čas ani prostředky, aby svůj produkt upravili.

Co byste poradila mladým lidem, kteří třeba také uvažují o podnikání?

Ať se radí s lidmi, kteří už podnikají nebo znají daný obor. Mohou takto získat cenné rady, které pro úspěch podnikání mohou být zcela určující. A ať počítají, že to bude mnohem delší a dražší, než jak si to namysleli v business plánu.

Myslíte si, že s podnikáním může začít kdokoliv, nebo se člověk pro to musí narodit?

Podnikat může kdokoli. Úplně kdokoli. Ale jsou určitě lidé, kteří svým charismatem, osobností, dovednosti, inteligencí, talentem mají před ostatními výhodu a ti pak staví opravdu velké businessy. Každý může mít úspěšný business, ale ne každý postaví Facebook.