Dne 25. 1. 2018 se celkovou vítězkou druhého ročníku Soutěž a Podnikej stala Lucie Částková. Lucii dovedl k vítězství její nápad na společenskou hru pro nevidomé s názvem Olá. Při vymýšlení jejího projektu jí byla největší inspirací její nevidomá spolužačka a dalších 10 000 Čechů, kteří trpí těžkým zrakovým postižením. Celé kouzlo hry ale spočívá ještě v něčem jiném. Tato hra totiž propojuje svět vidomých i nevidomých, jelikož je staví na úplně stejnou startovací pozici. Olá umožní vidomému hráči dostat se do pocitů nevidomého. Vidomý si na chvíli vyzkouší, jaké to je přijít o zrak, a nevidomému tato hra umožňí dostat se do kolektivu nových lidí a poznávat přátele.

 

Ahoj Lucko. Tvůj projekt začal ještě dříve, než ses rozhodla přihlásit do Soutěž a Podnikej. Co bylo tvým impulzem k tomu, vymyslet hru Olá?

Mým impulzem byl třetí ročník na střední. Ve třetím ročníku jsme měli možnost zapojit se do studentských firem od organizace JA Czech. Začala jsem tedy přemýšlet nad nápadem. Zlom nastal, když jsem si uvědomila, že mám ve třídě nevidomou spolužačku, a chtěla jsem jí pomoci s nějakou pomůckou. Zjistila jsem, že pro nevidomé je nedostatek společenských her a hlavně neexistuje hra, která by spojovala zdravé a hendikepované dohromady. Tak přišel nápad na hru Olá.

 

Věděla jsi od začátku, že to bude zrovna hra, nebo sis nejprve udělala nějaký „průzkum trhu“ a podle toho vyhodnotila, čím nevidomým nejlépe zlepšíš kvalitu jejich života?

Ne, to nevěděla. Vlastně to byla taková náhoda. Šla jsem se podívat na stránky Tyflocentra (společnost, která pomáhá nevidomým a slabozrakým lidem překonávat důsledky těžkého zrakového postižení) a tam jsem zjistila, že pomůcek pro nevidomé je dostatek. Najednou jsem nějak omylem skočila do sekce pro deskové hry. Tyto hry vypadaly dost prostě a bylo jich málo. To byl impulz udělat hru, která by oslovila jak zdravého, tak hendikepovaného.

 

Jak vlastně vypadá takový průběh samotného vymýšlení hry?

Průběh je hodně dlouhý. Pamatuji si, jak jsem vytáhla doma tabuli a na ní napsala co chci, aby hra obnášela (čas, pro koho bude, pravidla, styl atd.). Po půl roce jsem se dostala k prvnímu prototypu hry.

 

Můžeš nám ji ve zkratce představit?

Cílem hry je najít pomocí hmatu dřevěné dílky v sáčku, přičemž zdravý člověk má přes oči šátek, aby nic neviděl. V krabice je jedna specifická dřevěná kostka. Ta má v každé straně vyřezaný jiný geometrický tvar, který musí hráč po vhození kostky nejdříve určit hmatem bez opory zraku. Poté, co hráč určí, který tvar „padl“, tak to řekne ostatním hráčům. Hráči od té doby začínají hledat tento tvar ve svých sáčcích – kdo ho najde první, tak získává kámen vítězství. Pokud hráč obdrží 3 kameny vítězství, zvítězil ve hře.

Hra je určena až pro 4 hráče a je vhodná pro děti od 8 let. Nyní dokončuji výrobu. Pokud by měl někdo zájem, stačí si jí předobjednat na stránkách www.coplay.cz.

 

Co znamená název Olá?

Jelikož jsem měla slogan „Jsme na stejné vlně,“ tak jsem si jen tak dala vlnu do překladače. Google překladač mi vyhodil několik překladů a mně se nejvíce líbil španělský překlad ola – je to zvolaní a ke hře se to výborně hodí.

 

Určitě ses musela setkat s ohromným množstvím slov díků od rodin zrakově postižených. Pamatuješ si na zážitek, který tě zasáhl nejvíc?

Nejvíc si pamatuji na veletrh studentských firem. Navštívilo nás velké množství lidí. Bylo skvělé pozorovat, jak po zahrání hry lidé odcházejí s úsměvem a jiným pohledem na svět. Přišlo mi, jako bych každému zvedla náladu, a to mě na tom nejvíc baví.

Co se týče přímo rodin s lidmi s postižením, tak to bylo něco neskutečného. Byly velice vděční za hru, a to mě motivovalo dál pokračovat.

 

Tvá první zakázka byla z The Chicago Lighthouse. Myslíš si, že má tvá hra celosvětový potenciál?

Vypadá to, že ano! Je to velice jednoduché. Stačí hru převést do více jazyků a může to hrát úplně kdokoliv, kdekoliv po celém světě.

 

Vím, že jsi na začátku přemýšlela i o dalším prototypu hry. Máš už nějaký další nápad v hlavě?

Mám pár nápadů v hlavě, a dokonce už na jednom začínám pracovat. Teď je ale prioritou Olá, dostat jí na trh, do zahraničí a uvidíme, jak se chytne.

 

Jednou z částí tvé odměny byl i výlet do Chicaga. Jaký zážitek ti odtud  v hlavě utkvěl nejvíc?

Zážitků tam bylo několik. Bavila mě ta skvělá společnost a pozitivní lidé. Každý se s vámi baví a má skvělou energii. Je to takový americký “spirit”. Zážitek byl z centra pro nevidomé Friedman Place, kde se do mě zamiloval jeden postižený klučina a stále jsme spolu v kontaktu. Dokonce mi ti nevidomí a pracovníci dali asi 20 dolarů, abych měla peníze do začátku na hru. Hned chtěli, abych přijela znovu.

 

 

Jaké zkušenosti jsi díky Soutěž a Podnikej získala?

Tím, že jsem již nějaké zkušenosti měla, tak mi spíš soutěž přinesla dost kontaktů. Baví mě však ta komunita okolo. Kdykoliv bych potřebovala s něčím pomoci, tak mi Martin, David či ostatní soutěžící pomůžou a já zase moc ráda pomůžu jim.

 

Co pro tebe celkové vítězství v druhém ročníku Soutěž a Podnikej znamenalo?

Posun hry, ale i sebe o velký kus dál, nové přátele, kontakty, feedback a nápady. Skvělá byla i cesta do Chicaga, která mi ukázala nové pohledy a myšlení.

 

Myslíš si, že s podnikáním může začít kdokoliv, nebo se pro to člověk musí narodit?

Myslím si, že podnikat může kdokoliv. Určitě zde ale osobnostní stránka hraje velkou roli.

 

Děkuji za tvůj čas a odpovědi. Co bys nakonec vzkázala potencionálním soutěžícím?

Pokud ti nejde o výhru, ale produkt či službu, kterou chceš posunout či přijít na nějaký skvělý nápad, tak se určitě zapoj! I přes čas to stojí za to a já nelituji ani jedné vteřiny.